Jubilejní 30. „Budějovice“ jsou tady!
Letos uplyne již rovných 90 let (13. srpna 1922) od chvíle, kdy poprvé od soutoku Vltavy a Malše u Sokolského ostrova v Českých Budějovicích vyplulo 7 statečných posádek přes 100 kilo vážících deblkánoí.
První ročník, se hned kuriózním způsobem zapsal do dějin. Bratři Havlíčkové vedli v Županovicích již o 4 hodiny a tak usnuli u starého dědy v plavecké hospůdce. Za rozbřesku opět vyrazili. Praha u loděnice ČYK pod Vyšehradem je však nevítala jako vítěze. Těmi se stali Engstler s Richtrem na bílé kánoi „Lilly“. S baterkou a vytřeštěnýma očima zdolávali celou noc záludné peřeje a propusti. Dojeli a mysleli, že jsou druzí. Vytvořili rekord 27 hodin a 12 minut na trati bez zastávky, který již nikdy neměl být překonán. Od následujícího roku se již začalo jezdit na etapy a kanoistické „Budějovice“ se postupně staly jednou z největších sportovních akcí v Čechách.
Rozdělení etap se postupně měnilo podle vodních podmínek. Nejrychlejší čas 13:18:00 hod v závodě rozloženém do čtyř etap ve dvou dnech dosáhla dvojice Černý-Oták. Bylo to v době kdy mezi Budějovicemi a Prahou byla výhradně volně proudící řeka. První postavenou přehradou na Vltavě bylo v r. 1935 Vrané. To se jel závod po 13 nepřetržitých ročnících naposledy. V předválečné éře se pak jelo ještě v r. 1937 (v r. 1936 se závod pro přípravy na olympijské hry v Berlíně neuskutečnil), ale na startu bylo již jen 7 lodí.
Po druhé světové válce byl závod obnoven v roce 1948. Kategorie těžkých a lehkých deblkánoí a skládacích deblkajaků byly rozšířeny i o rychlejší švédský kajak jednotlivců i dvojic. Počet účastníků v 50. letech utěšeně narůstal, vypisovány byly i kategorie juniorů a veteránů. Měnil se počet etap a zastávek (6 etap ve 3 dnech), místo cíle (Veslařský ostrov, loděnice pražské Sparty v Braníku) a přibývaly i partie, které závodníci překonávali přesunem „po souši“. S postupným napouštěním Slapské a Orlické přehrady ubývalo přirozených úseků řeky a měnil se její charakter. Na dlouhou dobu poslední 27. ročník závodu se uskutečnil v r. 1959 a zúčastnilo se jej 86 lodí.
„Budějovice“ měly svého velkého hrdinu, pražského truhláře Felixe, nejskromnějšího a neopravdovějšího vodáka. Daly mu sílu a vytrvalost, naučily ho zdolávat překážky a neznat únavu. Nejvíc se těšil do Žďákova, kde u tlustého hospodského Pavlíčka byla vždy připravena ve starých pivních sudech horká voda na koupání. Před válkou (postupně se Švejdou, Rusem a Karlíkem) i po válce (vždy s Kudrnou) vyhrál v kategorii deblkánoí celkem šestkrát. V roce 1955 se spolu s Kudrnou rozhodli zdolat „Budějovice“ naposledy. Překonali třiatřicet let starý rekord Engstlera a Richtra v non-stop jízdě časem 20 hodin a 10 minut.
V roce 2010, více než 50 let po skončení posledního ročníku legendárních „Budějovic“, se partička rychlostních kanoistů ze Zbraslavi a pražské Dukly rozhodla navázat na dlouhou tradici a uspořádala 1. obnovený ročník závodu. Tentokrát se závodníkům do cesty postavily navíc i přehrady Hněvkovice a Kořensko. Byl zvolen model tří etap ve třech dnech. Startovalo se v Budějovicích pod jezem u přístaviště Lannovy loděnice (necelý kilometr pod startem v historii u Sokolského ostrova) a navíc se zajíždělo první den na Otavu do Štědronína. Úsek cca 3 km před hrází Slapské přehrady se pak projížděl volně a nebyl započítán do celkového času. Vítězem se stal Junek z KVS Praha, v čase 13:09:40 hod. V roce 2011 odpadla „zajížďka na Otavu a cíl se posunul proti směru proudu Vltavy do pražských Hodkoviček k vodácké krčmě „U Sváry. O cca 6 km zkrácený závod proti předchozímu roku vyhrál Petr „Jambor“ Mojžíšek z pražských USK, ve výborném čase 12:18:11 hod. Závod dokončily i 4 statečné ženy na deblkajacích, nejrychlejší byla dvojice Srnáková-Jamrichová, která tak utvořila ženský traťový rekord v čase 15:53:27 hod.
V pátek 17. srpna v 9.00 hod. vyrazí od přístaviště Lannovy loděnice v Českých Budějovicích početná skupina profesionálních i amatérských sportovců, pro které je absolvování cca 180 km dlouhé vzdálenosti v překrásné přírodní scenérii řeky Vltavy otázkou osobní cti, vstříc jedinečným zážitkům a historické „nesmrtelnosti“. Vítězem se totiž nakonec stává každý, kdo dorazí v neděli 19. srpna do cíle v Praze-Braníku u loděnice Sparty Praha. Oproti posledním 2 ročníkům dochází ke změně, kdy 1. etapa končí „již“ na Podolsku (57 km) a poprvé v novodobé historii se pojede i úsek před hrází Slapské přehrady, který v poslední etapě (41,5 km)„umožní“ největším dobrodruhům překonat s lodí v ruce nebo na ramenou legendární kopec Kolnou a výrazně si tak zkrátit cestu do Štěchovic. Úplně nejtěžší ale bude zřejmě 2. etapa měřící 81 km, která se letos pojede z Podolska na Starou Živohošť. Můžeme se těšit na další překonávání rekordů, co se týče počtu účastníků na startu, obdivuhodné výkony na samé hranici lidských možností a hlavně na skvělou partu vodáckých nadšenců na nejrůznějších typech kánoí a kajaků. „Budějovice“ jsou prostě závodem, který nemá na „starém“ kontinentě obdoby, ať se jedná o jeho dlouholetou historii, tak o tu obrovskou vzdálenost.
Autor: Šáris
Webové stránky závodu: http://budejovicepraha.cz