OPRAVDOVÉ VÝKONY – SILNÉ ZÁŽITKY – POCTIVÝ SPORT
Survival - týmy

Marek Navrátil: Člověka od přírody nejde oddělit

Zkušený extrémní sportovec Marek Navrátil má za sebou další náročnou a úspěšnou sezónu a už teď je jasné, že také letošní rok bude mít velmi napilno. Obhajoba vítězství na Czech Adventure Race, boj o evropský titul v AR i účast v dlouhých běžeckých kláních. Kromě aktivního závodění chystá Marek také novou ultratrailovou sérii. Více už však zjistíte z následujícího rozhovoru.

Marku, v minulém roce ses účastnil mnoha AR závodů, byl jsi u vítězství na CZAR, ale také u smolného odstoupení z MS v Ekvádoru. Jak sezónu 2014 hodnotíš?

Závodění v Adventure race je o mnoha proměnlivých vlivech. Naučil jsem se, že v přípravě na konkrétní závod je předem potřeba udělat detailní a pečlivou přípravu, postavit tým schopný podat určitý výkon. Ale nakonec ani to nemusí vést k cíli, kterým je úspěšné dokončení závodu na co nejlepší pozici. Do závodu je nutné jít se zdravou ambicí, ale také s pokorou k tomu, co vše nás během dlouhých dnů čeká. Stále se balancuje na hranici jisté opatrnosti a riskování, kdy se může komukoliv z týmu cokoliv stát, ale není možné se tím nechat omezovat. Nebo může selhat potřebná výbava, což zásadně ovlivní vývoj závodu. Trochu zeširoka se tak chci dobrat k tomu, že jsem si už zvykl, jak může být každý závod odlišný. Jednou se podaří vše, jindy něco selže. A z tohoto pohledu je lepší hodnotit každý závod samostatně. Abych ale neuhýbal odpovědi – uplynulou sezonu hodnotím pozitivně. Z 5ti startů na AR v roce jsem s týmem stál 3x na stupni vítězů, samozřejmě vítězství na prestižním M ČR v AR bylo takovým “zlatým hřebem sezóny”.

Letos bude MS v Brazílii. Opět velmi daleko, jiné podnebí, jiné časové pásmo, hodně bahna, vody… Jak se vůbec dá na podobný závod špičkově připravit v našich středoevropských podmínkách?

Start v Brazílii je pro mne opravdu velmi velká otázka. Jde především o finanční zabezpečení akce, ale nejen to. Pořadatel světového poháru v AR už po třetí za sebou nasměroval MS na středo/jihoamerický kontinent. Navíc, jak jsi sám zmínil, převážná část závodu se má konat v bažinaté jihozápadní části Brazílie – Pantanal. Je třeba přiznat, že po posledních dvou MS máme závodění v bažinách už celkem dost, a tak nám trochu chybí i motivace. Možná bude lepší se soustředit na další MS, které snad už bude v jiné části světa. Uvidíme.

Jak složité je se dostat na startovní listinu mistrovství světa v AR? Probíhá nějaká kvalifikace nebo je to o rychlé registraci, startovném?

Někdy je těžké se na startovku MS dostat, záleží na lokalitě a atraktivitě závodu. Pokud ale závod vypadá opravdu velmi náročně (jako například loňské MS v Ekvádoru), pak je to spíše o zajištění financí, týmu, materiálu atp. Právě kvůli vysoké nadmořské výšce se do Ekvádoru nehrnuly zrovna všechny týmy celého světa. Taky probíhá i jistá kvalifikace. Za prvé se nominují medailisté ze závodů světového poháru AR, které se konají v roce před MS. Druhou možností je kvalifikace pro vítěze závodu Mistrovství Evropy AR – to se letos koná v Irsku.

Letošní sezónu zahájíš zimním LH24. Jak se na závod těšíš?

LH24 jsem se rozhodl absolvovat až v teď v lednu. Když už se na závod rozhodnu jít, tak se na něj i těším. I když nejsem zastáncem běhání “pořád dokola”, řekl jsem si, že by bylo dobré to minimálně alespoň jednou v životě zkusit. Rád zkouším nové věci. Navíc formát závodu na 24 hodin mi vyhovuje – čím delší, tím lépe. Zkušenosti se závoděním v zimě mám hodně hluboké, protože jsem absolvoval už mnoho zimních AR v Polsku – to se na LH24 taky dobře využije.

A jaké jsou tvé další plány pro letošní závodní sezónu?

V oblasti AR se budu zaměřovat na ME v Irsku a M ČR. I když jsou to závody, které se budou konat v rozestupu ani ne měsíc po sobě, věřím, že se dají zvládnout. V oblasti individuálních závodů určitě absolvuji tradiční Jesenický tvrďák, kde startuju od prvního ročníku. Taky si naplánuju nějaký ultra-trail, které běhám rád a jsou dobrou průpravou pro AR. Možná se opět vydám do Lavareda, loni se mi tam moc líbilo a i výsledek byl uspokojivý.
2

Vím, že se pro letošní rok chystáš vstoupit také na druhou stranu “barikády” a připravuješ jako hlavní organizátor nové ultratrailové závody. Můžeš už prozradit nějaké detaily?

Ano, to je pravda. Zaujala mne myšlenka závodů po tzv. ultratisícovkách. Nejde tedy o vzdálenost, že by závodníci měli naběhat nějaké nesmyslné kilometry. Jde o to, že je cca 95 ultratisícových hor ve všech našich českých pohořích a že mnoho z nich je méně známých. Nejsou příliš navštěvované, protože jsou mimo hlavní hřebeny, ale přesto svými specifickými parametry splňují specifika tzv. ultratisícovky. Ultratisícovka musí mít určité minimální převýšení z nejbližšího sedla a musí mít také určitou minimální vzdálenost od jiné nejbližší sousedící tisícové hory. Proto se najednou z celkového počtu 600 tisícových vrcholů eliminuje asi 500, které téhle charakteristice neodpovídají a zůstane těch necelých 100. No a tyhle “elitní vrcholy” chci ukázat závodníkům, kteří budou mít zájem je objevovat. První závod už má konkrétní obrysy – bude se konat v Jeseníkách, centrum bude ve Vrbně pod Pradědem a proběhne o víkendu 15.-17. května 2015. Maximální délka tratě bude kolem 75 km, ale design tratě bude obsahovat zajímavý prvek, který se nechám na později. Brzy už spustíme web i přihlášky, plán je od počátku února. Závodníci se můžou těšit nejen na hezký závod v drsných Jeseníkách, ale mám připraveny některé novinky, které v žádném jiném závodě v ČR nenajdou. Mým cílem je připravit nejen pěkný zážitek při samotném závodě, ale taky maximálně zpříjemnit a zjednodušit takový ten “předzávodní humbuk”, poskytnout kvalitní časomíru, dobré občerstvení na trati atp. Dále plánujeme uspořádat podobný závod v Krkonoších a na Šumavě, tzn. vytvořit sérii závodů, kterou jsem nazval ultra1000trail. Věřím, že i partery a sponzory seženeme dobré a medailisté se budou moct těšit na zajímavé odměny.

Jak vlastně vnímáš ten boom kolem dálkových běhů a survival závodů, který za posledních 5 let nastal?

Myslím, že je dobře, že jdou lidé sportovat, jsou venku a hýbají se, nesedí doma. Zážitky, které při závodech s extrémní délkou (v podmínkách hor, v přírodě) závodník zažije, dovedou formovat jeho osobnost a pohled na svět. A myslím, že to formování je správným směrem. Jinak se mi zdá, že to začíná být trh podobný všem ostatním – je o to zájem, takže nabídka stoupá. Čas potom protřídí kvalitu od nekvality, lidé budou jezdit tam, kde budou spokojeni. Věci se nesmí dělat jen pro zisk nebo okamžitý prospěch – pokud někde bude převažovat tento pohled na věc, projekt dlouho nevydrží. Nechci ani zapomenout na hledisko zacházení s přírodou. Osobně cítím v přírodě velmi pozitivní typ energie a jsem přesvědčený, že člověka od přírody nejde oddělit. Organizace závodů v horách je skvělým způsobem, jak lidem kontakt s přírodou zprostředkovat, ovšem musí zanechat co nejméně negativních stop.

Díky moc za rozhovor a hodně úspěchů v roce 2015!



Podobné články
Survival - týmy
22. 5. 2017 Hannah EPO Survival – 13 hodin plných adrenalinu

Mistrovství České republiky v přírodním víceboji dvojic se letos konalo již po šesté, tentokráte v Dobronicích u...

Celý článek
Survival - týmy
22. 4. 2017 Hannah EPO Survival 2017 – Poskládej si závod podle svého

Co děláš 13. května ve 3 hodiny ráno? Spíš? Vracíš se z večírku? A co spolu...

Celý článek
Survival - týmy
5. 4. 2017 Náročný Krkonošský survival 2017 zná své vítěze!

V pátek 24. března odstartoval v 10 hodin večer u Pomezních bud Krkonošský survival 2017 (dále jen...

Celý článek
Vaše Komentáře