OPRAVDOVÉ VÝKONY – SILNÉ ZÁŽITKY – POCTIVÝ SPORT
Výbava

Rady závodníkům před blížícím se Krkonošským survivalem.

Blíží se Krkonošský survival, MČR  v zimním přírodním víceboji. Závod trojic na 20 hodin, kdy mají týmy za úkol navštívit co nejvíce kontrol v terénu, plnit různé disciplíny a v limitu 20 hodin přijít do cíle.

A tak jsme kontaktovali 3 borce, kteří mají mnohaleté (a výsledky podložené) zkušenosti s podobnými závody. Přesněji řečeno, s mnohem těžšími, než Krkonošský survival (dále jen KS) je. Je to např. Adventure Race (AR), kde závodí 4členné týmy (min 1 žena) na většinou 50 – 120 hod. Nonstop. Takže KS pro ně se svými 20 hodinami trvání bývá příjemný trénink a zkouška formy před sezónou. Pro většinu současné populace, většinou zhýčkané, je ale i 20 hodin těžko představitelných. Navíc v zimních horách. Pak lze vidět např. na stále oblíbenějších ultramaratonech „zajímavé“ situace. Kdy vám ale ti zkušenější neporadí, protože i kdyby chtěli, stejně jsou už daleko před vámi.

Pro KS nestačí mít výbavu a načtené informace. Je třeba mít i zkušenosti. Někdo zkouší podobné aktivity pravidelně, někdo se na ně dlouho chystá a má je jako dobrodružství. Hlavně pro ty s menšími zkušenostmi jsme napsali následující řádky. Ale věříme, že i ti, kteří se považují za zkušené, mohou najít některé „drobnosti“, které je ani nenapadly. Mohli bychom se ptát na desítky otázek. Tak dlouhý text by ale nikdo nečetl. Snad se Vám tak odpovědi na pár z nich budou hodit. Své know-how poskytli Jaroslav Krajník, Marek Navrátil a Pavel Paloncý.

Začneme přízemní otázkou – tedy od země.

Co ty a GTX boty, na které lze v outdoorových publikacích vidět mnoho reklam.

Pavel Paloncy: GTX boty vůbec neřeším. Běhám takový závody, kde suché nohy jsou víceméně sci-fi. A myslím, ze KS v tomto není výjimkou. Nohy si mažu obyčejnou vazelínou – pořádně. Hodně z toho se vsákne do ponožky (to nevadí). U závodu jako je KS si klidně někdy během něj sednu a namažu je znovu.

Jaroslav Krajník: většinou nevyužívám GTX boty. Pokud je závod dlouhý a v mokru, stejně se nepodaří udržet nohy v suchu a v tom případě je lepší GTX boty nemít. Lépe vysychají a větrají. Osobně nohy v podstatě vůbec nemažu. V AR závodech není špatné nohy v depu ošetřovat – osušit, měnit ponožky a případně používat pudr/zásyp. Důležité jsou také vhodné ponožky. Většinou volím tenčí.

Marek Navrátil: GTX boty nepoužívám při delším závodě, protože z nich neodtéká vlhkost ven; boty bez GTX vodu pustí ven a nohy se potom pohybem opět prohřejí. Pokud ne, a nohy by omrzaly, řeším to termofólií do bot pod ponožku.

Tedy… Pro KS se zdánlivá výhoda GTX bot stává jejich hlavní nevýhodou.

Dalších 5 odstavců bude povrchních – zaměřených na povrch.

Membránové bundy – berete jen když je třeba GTX bunda v povinné výbavě, nebo ji do výbavy zařazujete pravidelně. Když má být hodně zima, vítr…

Pavel Paloncy: když je trasa v horách, v zimě, tak si ji beru vždy. Hory mohou překvapit. Tady by mě překvapilo, kdyby ji někdo s sebou neměl. I když je pár takových střelců :)

Jaroslav Krajník: na většině závodů je GTX bunda povinná. Hodně závisí na délce závodu a předpovědi počasí. Určitě jsou závody, kde není nutná, ale většinou ji máme s sebou.

Marek Navrátil: na KS je membrána nutností, protože ve vrcholových partiích vždy hrozí “jakékoliv” počasí, jde ale o mini tenkou membránovou bundu, sbalenou v batohu, neběhám v ní normálně

Přestože není GTX bunda v povinné výbavě, jako by tam byla.

 

Často se při závodech, kde je chladno, ale moc nemrzne, opomíjí ztráty tepla hlavou. Která může být obrovská. Jak to řešíš ty?

Pavel Paloncy: osobně si hodně chráním krk – rolákem a/nebo buffem, zapnutou bundou. Je velice jednoduché se nachladit, především díky větru.

Marek Navrátil: šátek na hlavě a krku neustále sundávám a nasazuji podle okamžité potřeby. Je-li teplo, ihned sundám, začnu-li pociťovat chlad, ihned nasazuji

Bez šátku na KS nelez…

 

Je situace, kdy bys při “kratším” závodě jako KS řešil převlékání?

Pavel Paloncy: ano. Nemluvím teď o drobnostech jako je sundání rukavic nebo bundy, ale např. pokud bychom měli jít do vyšších poloh, kde může být skutečně chladno, vítr. Před dvěma lety jsme to málem řešili při Bejkárně (přes řeku), kdy nás pak v noci čekal postup po hřebeni. Nakonec jsme se nepřevlékali, ale vodu oběhli.

Jaroslav Krajník: snad jen pokud by byl extrémní mráz a plavání v zimě (ale to bych tam ani nevlezl). A pokud budeme neustále v pohybu většinou, není třeba. Vše se dá vyřešit přes rukavice, Buff a GTX bundu. Případně ještě jednu tenkou vrchní vrstvu (bundička, vestička).

Marek Navrátil: pouze při předčasném ukončení závodu, jinak ne

S převlékáním se zdržují jen ti, co jsou ve velké krizi…

 

Radši míň oblečení, aby se člověk nepotil (a byl lehčí), i když mu bude trochu zima? Nebo ne?

Pavel Paloncy: oblékám se tak, že počítám, že budu prakticky pořád v pohybu. Když se zastavím, je mi zima. Horní vrstva mě chrání především před větrem, někdy i před vlhkostí. Nepodcenit rukavice.

Jaroslav Krajník: opět hodně individuální. O váhu tolik nejde, spíš o vhodnost materiálu. Většinou tenké a funkční vrstvy. “Krizové” úseky pak zachrání GTX bunda. Poměrně hodně se dá regulovat pocitová teplota pokrývkou hlavy, krku a rukavicemi.

Marek Navrátil: subjektivní pocit tepla-chladu se u mne střídá často, pokud to není přes hranu, tak to neřeším, pokud je víc chladu, použiju záložní GTX bundu, nebo NRC folii

Rukavice a opět šátek.

Kterou drobnost nebo druh výbavy (ne často používanou) stojí za to si vzít? 

Pavel Paloncy: beru vždy NRC folii, málokdy ji použiju, ale když ji použiju, tak mi zachrání závod. Živočišné uhlí, kartáček na zuby a tahačku (gumu).

Jaroslav Krajník: krátké běžecké návleky přes boty

Marek Navrátil: NRC termo fólie, “tesa” páska (kousek)

2 mm šnůrka např. na nouzové připevnění různých věcí taky není špatná. Stejně jako v izolepě zabalená žiletka. Ale těch drobností je opravdu hodně.

NRC folie v povinné výbavě není jen výmysl pořadatelů.

 

Teď ještě do závodníkova nitra. Doplňování energie – jaká část z toho jsou gely nebo různý tyčky a jaká třeba “obyčejné” pečivo, ovoce. Radši sušené? Jaké?  Jíš podle pocitu, nebo spíš s důrazem na pravidelnost?

Pavel Paloncy: bez občerstvovaček je třeba počítat, že se k možnosti něco koupit dostanete třeba až v poledne. Nebo až v cíli. Ovoce – čerstvý je super, ale má nevýhodu, že je těžký. Takže tak pár kousků ze začátku, či za depem (tady žádný není). Za závod se snažíme tak jednou rozumně pojíst (Adventure Menu), k tomu tak cca 2 housky/toasty se sýrem, šunkou a/nebo něčím slanýn (olivy!). Zbytek sušený ovoce, gumoví medvídci, Já v poslední době používám takový sacharidový nápoj – VolumeUp.

Jaroslav Krajník: toto je hrozně individuální. Já osobně jím málo a hodně specificky. Gely a energetické tyčinky nepoužívám vůbec. Také hodně záleží jak rychlý a dlouhý je závod, podle toho volím jídlo. Určitě do dlouhého závodu je vhodné mít i trochu “běžného jídla”, houska (šunka, sýr, .. ) . Super je ovoce (je ale zase těžké). Je dobré si to sledovat pro příští závody. Rozhodně lepší je jíst s ohledem na pravidelnost. Jinak se stáhne žaludek a špatně se pak donutíte jíst – cca každou hodinu. Navíc v závodním zápalu často můžete pocit opomenout a pak už může být pozdě.

Marek Navrátil: gely max 2 ks, tyčky cca 5-6 ks, obyčejné jídlo je základ (chleby, rohlíky, oblíbené sladkosti podle své chuti)

Doplňování energie je věda, která může ušetřit spoustu problémů. Je ale třeba mnoho experimentování. Stejně jako u vědy.

Pozn.: Pokud si najdete na webu rozbory na téma cukr a mnohahodinový vytrvalostní výkon (NESPONZOROVANÉ, ani skrytě), tak zjistí zajímavé věci. Např. že pokud má cukr v celkové přijaté hmotě podíl více než (zhruba) jednu desetinu, zaděláváte si na žaludeční problémy. Myslí se tím i tekutiny. Dáte si gel, zapijete velmi sladkým nápojem, na to hodně coly, přeslazenou tyčinku… („Přece tu energii potřebuju!!!“) Tady opravdu pozor, všechno se sčítá. Tohle budete dělat pár hodin a můžete čekat minimálně žaludeční potíže, pokud rovnou nebude muset vzdát. Zkušení závodníci Vám řeknou, že se to dá napravit tak, že výrazně zpomalíte, budete jíst (nebo se o to alespň pokusíte) jen výše zmíněné „obyčejné“ jídlo a nějakou tu hodinu čekat, než se energie „vrátí“. Není zábavné vidět, jak vás ostatní předbíhají, ale pořád je to lepší, než DNF. Pokud vyměníte cukry za maltodextriny, můžete si dovolit dvojnásobné koncentrace. Maltodextrin je navíc bez chuti. Jen divně lepí. Ale zase ho musíte nosit, protože v obchodech cestou ho těžko budete hledat.

Jaký máš osobní doporučení? Nebo “chyby”, co často vidíš u jiných? 

Pavel Paloncy: Spousta lidí z počátku závodí o vteřiny a v pozdější fázi závodu jim utíkají minuty i desítky minut. Závod není jen o rychlosti (ale také o mapování, rozhodování atd.), ale také o určité plynulosti. Na tu člověk nemusí mít fyzičku, stačí se zamyslet – mít potřebné věci po ruce a celý proces zjednodušit. Zkrátka, když si někdo bude neustále balit a vybalovat řekněme rukavice, tak ho to stojí více času, než když půjde pomaleji do kopce. Atd. Pořád se závodí. Nejen, když to člověk rube do kopce, ale právě i během ostatních činností.

Jaroslav Krajník: většinou si každý zjistí své zásady až zkušenostmi a odjetými závody. Do dlouhého závodu je určitě vhodné nastoupit odpočatý. Pokud je závod přes jednu noc, většinou není potřeba “žádná vzpruha”. Důležité je se udržet v závodním tempu, které Vás nenechá usínat při vyšších tepech. Nicméně v AR závodech se opět výrazně liší. Určitě však platí méně kofeinu a taurinu tak, aby účinkoval, když je později potřeba.

Marek Navrátil: hlavně u závodu typu KS a AR dobře zvolit postupy a mapovat, kofeinové přípravky na začátku takto dlouhých závodů jsou nesmysl, člověk se předtím musí dobře vyspat, být odpočatý a potom od poloviny závodu dál s nastupující únavou použití kofeinu dává smysl

Hlavně nezastavovat a všechno řešit „za pochodu“.

 

Volíš spíš menší batoh s minimem výbavy, nebo větší s několika drobnosti navíc, které se mohou hodit a použiješ je pravděpodobně, ale ne zcela určitě?

Pavel Paloncy: beru si spíše méně výbavy. Batoh musí sedět, ale nemusí být úplně malý. Pozor na úplně malý batoh, kam věci cpu a pak při vybalování/balení ztrácím čas, že se mi to tam nevejde. Radši větší batoh, kam vše rychle naházím a batoh si stáhnu, aby držel, zbytné a často používané věci mám po ruce, v nějaké kapse.

Jaroslav Krajník: lepší je samozřejmě nebrat žádné zbytečné vybavení. Většinou postačí povinná výbava, jídlo a pití. Na AR závody to pak je jiné. Zde se občas vyplatí mít i určité rezervní vybavení.

Marek Navrátil: batoh může být trochu větší, ale ne zbytečně těžký, z lehkého materiálu; s sebou navíc nic moc neberu, než je nutné

Batoh radši trochu větší.

Co se týče příštího KS, který startuje 24. března ve 22hod u pivovaru Trautenberk u Pomezních bud, tak začne nočním orienťákem v lesích. Na Pomezky účastníci odjedou od horské chaty Kara, kde je cíl, několika autobusy. Po oběhnutí orienťáku se závodníci vrátí k pivovaru a vyrazí na běžkařskou etapu, která bude měřit asi 13km. Potom budou moci své lyže odevzdat organizátorům. V případě většího množství sněhu půjde samozřejmě zvolit možnost pokračovat s nimi dále. Využít lze i sněžnic. Už od startu běžek si soutěžící sami určují, kam a kdy chtějí jít a které kontroly posbírat. Cestou je kromě zmíněných lyží bude čekat časovka do velmi prudkého kopce, Adventure Park ve Špindlu, brod Labe s následným postupem přes další prudký svah se skalami apod. Spolu s více než 40 kontrolami na výběr. Disciplíny jsou také nepovinné, jejich vynecháním se však zmenšuje šance na dobrý výsledek. Nejkratší cestou je to do cíle na chatě Kara asi 65km, ale kdo by chtěl dát všechno, musel by zvládnout hodně přes 100km! Procvičíte si, jak je dobré občas zpomalit, umět improvizovat, rychle měnit plány. Nebo třeba odhadovat, kdy je lepší jít napřímo a kdy třeba 5x delší oklikou.

Říká se, že co nezůstane v paměti, to nebylo dostatečně silné. Budeme se snažit, abyste si KS zapamatovali celý. Přijďte si zkalibrovat své představy o náročném pohybu v přírodě. Jen pro jistotu zopakujeme – na KS není nic povinné. Jestli bude pro vás dlouhý nebo krátký, jednoduchý nebo náročný, to si rozhodnete volbou postupu sami. Labe taky brodit taky nemusíte, ale kdo na KS nebrodil řeku, jakoby tam nebyl. Ve startovní listině zbývá už jen několik málo míst (povolených správou KRNAP), tak nenechávejte přihlášku na poslední chvíli.
Za tým organizátorů Michal Peitz



Podobné články
Výbava
9. 6. 2017 Recenze: Dynafit Alpine Pro M

Specializovaný tým designéru běžecké obuvi značky Dynafit představil nejnovější přírůstek do kolekce – botu pro...

Celý článek
Krátké zprávy
25. 4. 2017 35 tipů pro outdoorové aktivity v nejkrásnějších koutech švýcarské přírody. Přehledně na...

Jedna z nejkrásnějších evropských zemí láká nás Čechy hlavně svou jedinečnou přírodou. Každé z 35 nádherných míst,...

Celý článek
Krátké zprávy
21. 10. 2016 Festival OBZORY opět nabídne bohatý běžecký program

Outdoorovo-cestovatelský festival OBZORY nabídne již potřetí pořádnou dávku zábavy, adrenalinu a novinek. Těšte se na...

Celý článek
Vaše Komentáře