OPRAVDOVÉ VÝKONY – SILNÉ ZÁŽITKY – POCTIVÝ SPORT
Ultratrail

Horská výzva Jeseníky – reportáž Honzy Zemaníka

Prvním letošním horským maratonem byl závod Rock Point Horská výzva v Koutech na Desnou. Startoval jsem zde i loni, toho času ještě s Honzou Michnou. Oproti loňsku se však termín závodu posunul a dal se očekávat závod s větší části na sněhu. První a zásadní věcí byl parťák, jelikož Mára dal přednost orienťáku v Brně, bylo hlavním úkolem pár dnů před startem sehnat někoho, s kým se budu moct rvát o špici. Na výběr moc nebylo, Filip Šilar se kterým jsem loni vyhrál Horskou výzvu v Beskydech už je ,,Adidasovej,, a běžel s Peprem, takže nezbývalo než oslovit trochu vzdálenějšího kamaráda Michala Peitze z Prahy. Michal na nabídku kývl a o složení týmu bylo jasno.

Už při pohledu na startovku bylo jasné, že tohle nebude žádná romantika, mezi přihlášenými figurovalo několik týmů, které patřily mezi velké favority. Do Jeseníků přijíždíme někdy kolem deváté, tedy dost času se v klidu odprezentovat a připravit. Postupem času se to všechno začíná scházet. Jsou tu Adidasi, Valaši, Kuba Řídel se svým parťákem a koho to tu nevidím? Palonc. ,,Ty jsi snad jel z letiště přímo na start,, říkám mu. Před startem ještě nezbytné hecování s kamarády a o půl noci vyrážíme vstříc Jeseníkům.

1

Začátek podle očekávání, rozběhlo se to celkem rozumně, držíme si s Michalem čelo, zanedlouho se asfalt mění ve sněhový povrch a tempo jde do sraček, přešlapujme, kloužeme, hledáme pořád tu nejlepší stopu. Trasu si začínám trochu vybavovat, ale jen úvodních pár kiláků, pak padá mlha a jistota, kde běžím, je víte kde. Pořád jsme ale vepředu skupinka asi tří týmů, značení v mlze nejde vůbec vidět, ztrácíme dost času hledáním správné cesty, mezitím nás dobíhají týmy zezadu a najednou se tu sešla celá ta favorizovaná pětka. V jednom stoupání se však spolu s Adidasy pronásledovatelům vzdalujme a budujeme si slušný náskok. Dlouhou dobu běžíme pospolu, střídáme se na čele, udržujme docela dobré tempo. Zásadní okamžik celého závodu přichází několik kilometrů před Pradědem. Zase ten samý problém, hledáme v mlze fáborky, mezi tím nás dobíhají kluci se SKVK a na mě padá docela krizovka. Dochází mi pití a zanedlouho jsem rád, že jdu. Na Praděd jsem se tak tak doplazil. Dohnal nás tady další tým, Kuba Řídel se svým kolegou, ti teda běží. „Čeho si asi šlehli?“ říkám MIchalovi. Při sběhu na Ovčárnu jsem se dal zase trochu do kupy, proti nám běží Valaši a za nimi Adidasi, ta ztráta není vůbec velká, což mi dodává velkou motivaci.

3

Na Ovčárně potkáváme Kubu, už vybíhají, s Michalem pijeme a jíme co to dá. Na dohled už jsou zase další pronásledovatelé. Na Ovčárně jsme se dost zdrželi, ale kdybych se pořádně nenapil a nenajedl, už bych asi nebyl schopen žádného výkonu. Seběh do Divokého dolu, tak na ten jen tak nezapomenu. Sešup jako kráva, jeden špatný krok a letíme někam dolů do dolu. Jedno ohlédnutí a dobrá nálada je zase pryč, dobíhá nás Palonc a při druhém ohlédnutí už nestačím říct ani ahoj. Ti to teda perou, za chvíli se nám neuvěřitelně vzdálili, nojo orienťáci, ti umí! Docela dost přemýšlím nad tím, kde to vůbec jsme, tady jsem přece loni neběželi, takový asfalt si nepamatuju. „Trasa byla přece zkrácená“ říká Michal a do cíle je to už jen kousek. Rveme ten seběh co to dá, nohy už docela bolí, po padesáti kilometrech tedy sprintujem, ale Palonc je pořád stejně daleko. Po chvilce přeci jen trocha radosti, předbíháme Adidasy a tak trochu smíření se čtvrtým místem ukrajujeme poslední kilometry z jesenické trasy. Na sjezdovce už je to jasné, do cíle dobíháme jako čtvrtí s minimální ztrátou na třetí, druhé a nakonec i to první místo. Přece jen nějakých sedm minut na vítěze je na takovém závodě nic.

S odstupem času můžu říct, že to byl hezký závod. Nebýt špatného značení, tak jsme myslím zcela určitě na bedně. Nepamatuji si závod, snad krom B7, kde by se sešla taková konkurence. Vždyť do cíle doběhlo pět týmů v rozmezí devíti minut! Další závody Horské výzvy se bohužel kryjí s jinými závody, takže pro letošní sezónu je to zde naše jediné vystoupení…

Jan Zemaník

Jan Zemaník – Michal Peitz, 4. místo, čas 7 hodin 44 minut, trasa 58 km

http://podlysaci.cz



Podobné články
Ultratrail
8. 9. 2020 BESKYDSKÁ SEDMIČKA SE I PŘES MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ POVEDLA!

Česká republika má po uplynulém víkendu úspěšně za sebou jednu z největších sportovních akcí letošního...

Celý článek
Ultratrail
21. 1. 2020 Štverák a Ševčíková králem a královnou Lysé hory 2020!

Extrémní vytrvalostní závod KILPI 24 hodin na Lysé hoře (LH24) s pořadovým číslem 9 je...

Celý článek
Ultratrail
14. 1. 2020 Lysá hora nedá účastníkům LH24 ani metr zadarmo!

Těžký a tvrdý závod čeká letos všechny odvážlivce 9. ročníku extrémního závodu KILPI 24 hodin...

Celý článek