OPRAVDOVÉ VÝKONY – SILNÉ ZÁŽITKY – POCTIVÝ SPORT
Triatlon

Raid Gallaecia – český úspěch na severozápadě Španělska

RAID GALLAECIA – vítr, slunce, vlny, létající ryby, brody a divoké sjezdy v sitontopu, ostré trny, 4 h spánku, 99 h závodu, 500 km

Závod ze série světového poháru nás tentokrát zavádí na severozápad Španělska, k poutním stezkám v okolí Santiaga de Compostella. V neděli 10. 5. se celý tým Fénix multisport – Adidas (Dan Šilar, Pavel Paloncý, Pavel Kurz, Kristýna Skalická) schází v rodinném penzionu v městečku Cuntis.

Aby nám to pěkně začalo, nepřiletí polovině týmu bikeboxy, které obsahují nejen kola, ale i spoustu dalšího závodního materiálu. Start je v úterý v 9.00 a v pondělí v 17.00 jsme stále bez části vybavení. Naštěstí jsou pořadatelé velice vstřícní a chybějící materiál nám zajišťují. O hodinu později se pak konečně objeví naše vlastní zavazadla.

Žádné „maňana“ se nekoná, v 9:00 je skutečně odstartováno přibližně dvouhodinovým orientačním během, při kterém se hned třikrát vykoupeme v silném proudu místní říčky.

2

Závod má celkem 12 etap, 11 x se ocitneme v depech, kde střídáme disciplíny a máme jídlo a vybavení na doplnění. Po běhu pokračujeme na kole JZ směrem k moři. Defekt na sebe nenechá dlouho čekat a na jednom z kol se nám daří zničit objímku na sedlovce. Zjišťujeme, že pokud v popisu stojí, že jako kontrolu hledáme „mlýn“, může se jednat o jakýkoliv pozůstatek kamenného zdiva. A že jich tam je. U moře nasedáme do lodí a před sebou máme 45 km po pobřeží. První polovina krásně utíká, protože jako zpestření jsou přidány tři krátké orienťáky. K tomu poslednímu dojíždíme za tmy a kolem nás z vody vyskakují ryby. Nejprve jen občas, pak už se dají chytat skoro do ruky. Jedna z nich nám skutečně skončí v kajaku (při odjezdu z pevniny ji jako dáreček věnujeme finskému týmu :-D). Dalších 20 km se docela vleče a vlny nám stříkají do obličeje. Je noc a my směřujeme proti odlivu do vnitrozemí.

Nad ránem opouštíme vodu a nastupujeme do pedálů, abychom odpoledne usedli opět v lodích. Druhý „kajak“ slibuje několikeré přenášení a rychlejší vodu, protože se 2/3 jednou po řece. Ve výsledku se skutečně nenudíme, je víc vody než jsme očekávali a taky je to celé o dost divočejší.. Jedna loď nástrahy řeky ustojí, druhá, na které je ke vší smůle veškeré vybavení se vyklopí asi třikrát. Zlomíme pádlo a ztratíme jeden batoh. Až po závodě se dozvídáme, že společnost, která na přítoku prováděla zemní práce, pustila zrovna zadrženou vodu, čímž nám obtížnost o stupeň stoupla… Nojo, tady je to 2:0 pro vodu.

3

Blíží se limit, do kterého musíme nastoupit canyoning – 18:30, pak už nás nepustí a etapu budeme muset vynechat, což se nakonec stane. Limit nám utíká asi o 20 min, pouze tři týmy prošly.

Vycházíme tedy přímo na trek v magickém Monte Pindo. Na první kontrolu jdeme přímo po skále, lezeckou obtížností tak 2-3, ani se nedivím, že je helma povinná. Máme štěstí, že aspoň ze začátku jdeme za světla. Po setmění přichází mlha hustá, že by se dala krájet a nakonec i déšť. Potkáváme několik bloudících týmů. Všichni se těšíme na povinný spánek v depu, který vyjde pěkně tak, že v 9 ráno po dvou hodinách vstáváme, jako bychom prospali celou noc.

Dalším cyklistickým přejezdem se dostáváme k nádhernému dlouhému treku po pobřeží. Rychlým nákupem utopeného zubního kartáčku a šesti kornet zahajujeme náročnou etapu. Fouká a svítí ostré slunce. Cestu si zkracujeme broděním do moře ústící řeky, není na škodu se během závodu i vykoupat. Fotografové netušili, že zrovna v těchto místech mohly být fotky zajímavější.

4

Do dalšího depa docházíme v noci. Je, tuším, noc ze čtvrtka na pátek a před námi je dlouhé kolo proložené kratším trekem. Zákeřně je trek veden trnitým a pichlavým podrostem, proti kterému nepomáhají ani podkolenky. Zatínáme zuby, nadáváme a rveme se s jalovci, vřesy a žlutým trnitým křovím.

Se čtvrtou nocí na kole přichází spánková krize. Všichni střídavě usínáme, špatně se mapuje, najíždíme do příkopů a padáme z kola. Zdají se nám sny. Nutně uleháme všchni čtyři těsně vedle sebe na alufolii a přikrýváme se druhou. Místo hodiny se vyspíme ještě o dvacet minut déle, ale jsme konečně schopni pokračovat.

Do cíle nezbývá mnoho. Cca 25 kilometrů po nohou. Vycházíme nad ránem a před katedrálou v Santiagu probíháme cílovou branou po 99 hodinách jako 4. tým v celkovém hodnocení!

5

Autor: Kristýna Skalická
www.facebook.com/phoenixmlutisportcommunity



Podobné články
Triatlon
12. 10. 2018 3. ROČNÍK ZÁVODU GIGATHLON CZECH REPUBLIC 2018 OVLÁDLI ČEŠI

Unikátní multisportovní akce Gigathlon, která má svůj původ ve Švýcarsku, si dala letos své zastaveníčko...

Celý článek
Triatlon
12. 8. 2018 PILSENMAN 2018 zná své vítěze

V sobotu 11. srpna se uskutečnil 16. ročník terénního závodu PILSENMAN 2018. Sportovní akce se...

Celý článek
Triatlon
2. 8. 2018 Swimrun. Nový extrémní sport nebo jednodušší triatlon?

Swimrun je nový druh vytrvalostního sportu složený z 2 disciplín – běhu a plavání, které...

Celý článek
Vaše Komentáře