OPRAVDOVÉ VÝKONY – SILNÉ ZÁŽITKY – POCTIVÝ SPORT
Adventure race

Rozhovor s Jaroslavem Krajníkem o Mistrovství světa v Adventure Race 2012

Nejlepší český výsledek, 12. místo, dovezl z letošního Mistrovství světa v Adventure Race tým Berghaus Accom Nutrend ve složení Jaroslav Krajník, Tomáš Petreček, Barbora Válková a Jiří Lorenz. Vynikající umístění vybojovali v nejsilnější konkurenci všech světových týmů, mnohdy profesionálních. O čerstvé dojmy se s námi podělil kapitán nejúspěšnějšího českého týmu Jarda Krajník.

1. S jakými ambicemi jste na MS odjížděli a jak hodnotíš konečné 12. místo?
Na letošní MS jsme odjížděli s ambicemi na umístění v TOP 15. Chtěli jsme navázat na výborné výsledky českých týmů na MS v předešlých 3 letech. Během závodu jsme přehodnotili hlavní cíl na absolvování závodu v plném rozsahu, tedy stihnout všechny časové zóny. Bylo nám jasné, že tento cíl bude současně znamenat i dobré umístění. Celou trať v plném rozsahu nakonec zvládlo absolvovat jen 15 týmů. S konečným umístěním jsem spokojený a věřím, že i zbytek týmu. Pokud se podíváme na výsledkovou listinu týmů před námi, tak se rozhodně nemáme za co stydět. Pochopitelně, že zpětně přemýšlím o tom, že jsme měli i na TOP 10, ale s ohledem na to, čím jsme si během závodu prošli, je 12. místo výborný výsledek.

2. Když závod porovnáš s tím loňským v Tasmánii, který byl náročnější? V čem byly největší rozdíly?
Když jsme před rokem odlétali závodit do Tasmánie, říkal jsem si, že nás čeká nejtěžší a nejvíce expediční závod. Po absolvování letošního MS ve Francii si nejsem jistý, který závod byl těžší. Tasmánie byla v nedotknuté přírodě, v pusté divočině. Francie byla celkově v těžším terénu. Neustále jsme stoupali do více než 2500 m n.m. Těžké výstupy střídaly pomalé a náročné sestupy. Bikeové etapy byly ve Francii také náročnější (přestože v Tasmánii jsme mimo jiné postupovali během bikeových etap přes písečné duny, prodírali se neprostupným pralesem…). Abych to shrnul, Tasmánie byla expedičnější, nicméně Francie náročnější.

2

3. Celou trasu jste zvládli za 161 hodin, kolik jste toho za závod naspali?
Kolega Tomáš Petreček po závodě prohlásil, že ještě nikdy nenaspal na závodě tolik jako zde. A možná má částečně pravdu, nicméně i tak to nebylo dost. První noc jsme šli nonstop. Druhou noc jsme prospali v povinné noční zóně během raftové etapy. Třetí noc jsme spali 20minut. Čtvrtou noc jsme absolvovali povinné depo (tzn. cca 2hod spánku). Pátou noc jsme spali v depu před bikeovou etapou cca 55minut. A během šesté noci jsme spali 20 + 30minut a navíc jsme absolvovali několik nouzových minutových spánků. Sedmou noc jsme již dorazili na pobřeží a dobili zasloužený cíl.

4. Byl závod těžký i po navigační stránce? Udělali jste nějakou větší navigační chybu?
Navigační stránka závodu pro mne byla letos ještě větší noční můrou než v předešlých letech. Letošní koncept MS byl uzpůsoben tak, že mapy na jednotlivé etapy byly vydávány až po startu, později pak pokaždé po odchodu z depa. Nebyla tak možnost mít mapy předem podrobně prostudované a zakreslené s optimálními postupy. Vše se řešilo až za pochodu. Mapování tak snadno bylo ovlivněno únavou navigátora. Mapy navíc často byly velmi špatně čitelné, a jak tomu většinou bývá, neúplné. Bylo také nutné porovnávat postupy v mapě s doporučeními uvedenými v přiloženém roadbooku. Udělal jsem několik mapových chyb. Výraznější však byly dvě. U té první větší chyby nicméně ztráta ve výsledku nebyla tak velká. Druhá chyba však byla naprosto zbytečná a šlo spíše o chybu z nepozornosti. Zde jsme ztratili 50minut, na výsledku by to sice nic nezměnilo, ale naštvaný jsem ještě teď. Ale celkově byla navigační stránka slušná.

5. Podle fotek se jel hodně náročný sjezd na raftu, který u nás asi moc natrénovat nejde. Jak jste si tuto etapu užili?
Tato etapa byla výborné uvolnění od náročných trekových a bikeových etap. Nejtěžší místa řeky (obtížnost 4) jsme stihli přejet ještě před noční zónou. Během noční zóny jsme načerpali síly a ihned se svítáním pokračovali ve sjezdu. Čekalo nás ještě několik náročných míst, ale se vším jsme si nakonec poradili bez větších problémů. Bylo sice několik dramatických situací, ale pod zkušeným vedením Toma jsme zvládli celý sjezd velmi dobře.

6. Potkaly vás nějaké zdravotní trable? Závodníci jiných týmu údajně dokončovali závod i se zlomeninami.
Zdravotní problémy potkaly v tomto závodě většinu týmů. Mnoho týmů z nejrůznějších zdravotních problémů musely závod i předčasně ukončit. První obtíže u nás se projevily zejména v návaznosti na náročnost trati a velké převýšení. Kdy jsme všichni pociťovali během prvního dne velkou únavu. Z této krize jsme se však brzy dostali. Nicméně jsme se v týmu museli vypořádat s dýchacími problémy (pravděpodobně zapříčiněno nadmořskou výškou), nevolnost, naražená žebra, poraněné rameno z canyoningu a především pak rozšířená infekce na chodidlech Jirky, ten si konec závodu vysloveně protrpěl. Udělal všechno možné i nemožné proto, abychom se do cíle dostali v co nejlepším čase.

3
7. Můžeš vypíchnou tři nejsilnější zážitky z MS?
Z letošního MS je mnoho silných zážitků a věřím, že na tuto otázku by v rámci našeho týmu bylo několik rozdílných odpovědí. Za mne například následující. Těžká, ale krásná raftová etapa. Několikakilometrové náročné, technické, nebezpečné, fantastické sjezdy na kolech (jen singletreky). Přechod ledovce. Svižné kajakové etapy na horských řekách. Těžké trekové etapy v opuštěných skalnatých horách a suťoviscích. Situace, kdy mne při slaňování vodopádem převážil těžký loďák a ve velkém proudu vody mi nezbývalo nic jiného než slanit dolů po hlavě (kolem půl páté ráno). Příjezd po moři do cíle na Cote d´Azur. Nejsou sice tři, ale všechny jsou silné.

8. Jak dlouho potrvá regenerace po takové akci? Kdy plánuješ další závodění?
Regenerace po takto náročném závodu potrvá dlouho. Nicméně se cítím méně unavený než z některých jiných závodů, které jsem absolvoval. Ale odpočinek je pro tělo po takové nadměrné námaze velmi důležitý. Co se týká AR závodů, tak MS ve Francii bylo pro nás vrcholem sezóny. Druhá část našeho týmu ještě jede bojovat na závody do Turecka. Co se týká závodů, tak pravděpodobně bychom s Tomášem chtěli vyrazit na 5BV. Jsem zvědavý, jak na to bude tělo reagovat.

Jardovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěchů a silných sportovních zážitků!

Reportáž Jirky Lorenze, člena stejného týmu, si můžete přečíst na stránce www.adventurerace.cz.
Rozhovor s Tomášem Petrečkem, třetím mužem Berghaus Accom Nutrend týmu, najdete na Tomových osobních stránkách www.tomaspetrecek.cz.



Podobné články
Adventure race
29. 9. 2019 Adventure Race Croatia aneb Chorvatsko tak trochu jinak

Závod AR Croatia, který byl letos zařazen do série světového poháru v adventure racing, sliboval...

Celý článek
Adventure race
9. 9. 2019 CZAR 2019: Prosím vás, dostaneme se tudy k vodě?

Je neděle dopoledne, ležím na karimatce ve stínu vysokých bříz. Nohy mám natažené, od kotníků...

Celý článek
Adventure race
3. 9. 2019 Fidži hostí nejtěžší závod světa, české barvy bude hájit jediný tým

Na nejtěžší závod světa „Eco-Challenge Fiji“ již za týden odlétá reprezentovat Českou republiku tým ve...

Celý článek